Podle nejnovějších odhadů dopadly izraelské volby remízou. Bez arabských stran ale vládu nikdo nesestaví

Úterní parlamentní izraelské volby označované za nejdůležitější v historii státu dopadly podle posledních odhadů remízou mezi vládou současného premiéra Benjamina Netanjahuova a opozicí. Podle exit pollů, tedy odhadů z odpovědí těch, kteří právě odvolili, by oba politické bloky získaly 51 křesel. Zbylá křesla by získaly arabské strany. Žádný jasný vítěz tedy z voleb nevzešel, pro vládnutí je v Izraeli třeba alespoň 61 mandátů z celkových 120.

Čísla se ještě mohou měnit. Místnosti se uzavřely v devět hodin večer našeho času, ale podle tamních zákonů může volit každý, kdo stihl dojít do volební místnosti před ukončením hlasování. U mnoha místností se přitom stály dlouhé fronty, protože volební účast je rekordně vysoká.

Netanjahuova strana Likud získala nejvíce hlasů a těsně tak porazila hlavního vyzyvatele, uskupení generála Gadiho Eisenkota. Není to ale nejpodstatnější: díky nízkému prahu se do parlamentu dostane řada stran a počítají se zisky celých bloků.

Volby podle pozorovatelů zásadně rozhodnou o budoucnosti země. Pokud by se u vlády udržel Netanjahu, udržoval by Izrael současný kurz, který jeho kritici (ale i zastánci) popisují jako cestu do mezinárodní izolace a budování pevnostního státu, který nemá žádné zábrany při hájení toho, co považuje za svůj existenční zájem. Bezpečností a přežitím Izraele Netanjahu a jeho partneři zaklínali voliče během kampaně. A protivníky obviňovali, že pokud vyhrají, přenechají reálnou moc v zemi Arabům.