Budou sociální sítě bezpečným místem, nebo se posunou směrem k digitálnímu kasinu?

Nad kdysi nedotknutelnými obry ze Silicon Valley se dále stahují mračna. Nejenže se stále intenzivněji debatuje o tom, jak sociální sítě a další produkty technologických firem ovlivňují duševní zdraví, a to zejména u dětí a teenagerů. Současně roste počet zemí, které regulují či rovnou zakazují přístup mladších lidí na sociální sítě. Trend posilují dva rozsudky, které konstatovaly, že firmy Meta a Google jsou si vědomy negativních dopadů svých produktů, ale nepodnikají dost pro to, aby je napravily.

Od devíti na Instagramu

Kaley je dvacet let a je pravým dítětem 21. století. Instagram začala používat v devíti letech, platformu pro sdílení videí YouTube ještě o tři roky dříve, tedy v šesti. Později připojila TikTok a Snapchat. Nic jí v tom nebránilo, přestože platformy mají oficiálně nastavený věkový limit. Postupně trávila on-line stále více času, přičemž podle svých slov Instagram otevírala okamžitě po probuzení, nezřídka na něm strávila celý den a telefon odkládala až těsně před usnutím. Další hodiny vyplnilo sledování videí na YouTube.

První známky duševních problémů prý začala pozorovat kolem desátého roku. Šlo o úzkosti či deprese, od nichž si začala ulevovat cestou, kterou se vydává stále více dětí a teenagerů, tedy sebepoškozováním. Když se jí coby náctileté začalo proměňovat tělo, byla chorobně posedlá vlastním vzhledem a pokřivenou představou o tom, jak vypadá, a následně jí byla také tělesná dysmorfická porucha diagnostikována. Měla problémy se soustředit ve škole, zhoršil se jí prospěch i vztahy v rodině.