Maraton po městě

Poslední týden jedli Heijenrathovi pořád těstoviny. A občas taky sladké pečivo krentenbrood, což je u nich v Nizozemsku další vydatný zdroj uhlohydrátů. „Teď si dám konečně pořádný kus masa, spoustu hranolků a majonézu,“ těší se Jo Heijenrath a už si ho objednává. Sedí na zahrádce na Staroměstském náměstí v Praze a zrovna doběhl pražský maraton, neboli dvaačtyřicet kilometrů po dlažbě, dnes docela rozpálené. A teď je důvod oslavovat.

Atmosféra na náměstí je vůbec plná endorfinů: kolem stále ještě probíhají běžci, náměstí je plné lidí, kteří povzbuzují, hraje hudba, moderátor vykládá a na stůl pana Heijenratha putují piva a talíře. Spolu s ním slaví dalších pět lidí: jeho kamarád, který také běžel, jeho manželka a další dva přátelé, kteří celé dopoledne chodili podél trati a povzbuzovali. Vždycky to takhle dělají: ti dva běží maraton a ostatní se snaží být někde poblíž a hodně křičet. Pak se trochu slaví a následuje obyčejná dovolená. Procházky po městě, nakupování, kavárny.

Tak vypadá v praxi „běžecká turistika“, stále oblíbenější kratochvíle střední třídy ve vyspělých zemích: do Prahy takhle dorazili druhý květnový víkend Angličané, Němci, Italové, Nizozemci, Američané, Japonci. Pobyli tady několik dní, užili si město, naštěstí pro nás také utráceli. „Děláme to tak každý rok dvakrát, jednou na podzim, jednou na jaře. Třeba minulý rok jsem našla levné letenky do Atén, tak jsem rovnou říkala manželovi, najděte si tam nějaký běh a jedeme,“ říká paní Heijenrathová.

Turismus za běhu
Běh plus zajímavé město nebo unikátní krajina, to se ukázalo jako dobrý recept na úspěšný turistický produkt. Maratonských běhů přibývá, každý rok se jich koná po světě na dva tisíce, roste počet i jejich účastníků. Důvodů je hned několik. Zaprvé: stále více lidí běhá; podle výzkumu agentury Gfk běh provozuje aspoň někdy třetina lidí v Česku. Zadruhé: touha po zdraví a pravidelné sportování se v Evropě týká hlavně střední třídy, která kromě toho také ještě ráda cestuje. Odtud tedy nápad spojit běh s turistikou. Zatřetí: značně rozmazleného evropského turistu je třeba přitáhnout něčím výjimečným, slavností, událostí či, jak říkají s oblibou lidé kolem marketingu, nějakým tím „eventem“. A s tím souvisí začtvrté: velmi efektivním způsobem reklamy je dnes takzvaný „event marketing“. Jde o to, že se určitá značka spojí s nějakou událostí, a lidé si pak pamatují oboje zároveň: v ideálním případě se jim vybaví slastný pocit po doběhu a spolu s ním hned i logo sponzora.

Řada světových maratonů má jméno hlavního sponzora rovnou v názvu: v Praze se běží Volkswagen Maraton a Hervis 1/2Maraton. Vůbec nejčastěji se v názvech závodů objevuje jméno nizozemské banky ING, po které se jmenuje maraton v Bruselu, Amsterdamu, Ottawě, Tajpeji, New Yorku, Miami a v Georgii; v USA byla masivní podpora maratonů cesta, jak zviditelnit dosud neznámou banku na americkém trhu. Podle vyjádření banky pro New York Times to zafungovalo výborně.

Celý článek čtěte v Respektu 22/09.