Co nesmějí říct tajné služby Okamurovi

Tento týden se naplno začíná rodit možná koaliční vláda ANO, Motoristů sobě a SPD, jejíž ideový základ tvoří populismus a extremismus. Důležitým stavebním kamenem pro naplnění stranických dohod se stane volba předsedy Poslanecké sněmovny. A jakkoli se často mluví hlavně o kontroverzních kandidátech na ministry, může právě tento post, který má dostat předseda SPD Tomio Okamura, představovat skutečné ohrožení bezpečnosti státu. 

V roce 2022 úředníci ministerstva vnitra napsali do zprávy o extremismu o SPD tato slova: „Nadále bylo možné sledovat předsudečně nenávistné projevy v rámci xenofobně populistické scény. Objevovaly se antisemitské konspirační teorie, novinkou se staly výpady proti Ukrajincům. (...) Dominanci v tomto spektru si udrželo hnutí Svoboda a přímá demokracie.“ SPD se odvolala k soudu, ale ten dal vnitru nedávno za pravdu.

„Soud dospěl k závěru, že žalobce (SPD) se ve sledovaném období ve veřejném prostoru dlouhodobě prezentoval výroky, které lze označit za předsudečně nenávistné,“ řekla soudkyně Jitka Poláchová s tím, že si je sice vědoma jiného osvobozujícího rozsudku v téže věci – jiný soud dal SPD za pravdu, že dva roky před tím znaky extremismu nenaplňovala. Tomio Okamura se svými spolustraníky se však v mezičase zradikalizoval, když do vyjadřování partaje vstoupilo téma války na Ukrajině a ukrajinských uprchlíků. 

Nejde pouze o nesnášenlivou rétoriku a o to, kdo by se stal jedním ze symbolů českého státu. Okamura by jako třetí nejvýše postavený ústavní činitel měl přístup k nejcitlivějším a nejutajovanějším informacím ohledně národní bezpečnosti. Dosavadní praxe byla taková, že pokud o to předsedové Poslanecké sněmovny a Senátu požádali, dostali kdykoli možnost nahlédnout do tajných materiálů kontrarozvědky, rozvědky i Vojenského zpravodajství. A měli tak mimo jiné přehled o tom, kdo pracuje pro ruskou nebo čínskou špionáž.