Zrozeni z ohně a peněz

Až budou archeologové odkrývat pozůstatky naší civilizace, patrně dojdou k závěru, že nás ovládalo náboženství peněz. Tohle konstatování však není moralistickou kritikou tržního hospodářství, nýbrž snahou o sociologické porozumění, jak funguje soudobá společnost. Tímto směrem vykročil irský finanční analytik David McWilliams, který od devadesátých let patří k předním popularizátorům ekonomie. Nakladatelství Prostor ho v češtině představuje nejnovější knihou, jejíž anglické vydání spatřilo světlo světa loni. Původní název „Peníze. Příběh lidstva“ by byl nicméně pro jeho přístup výstižnější než Peníze v dějinách lidstva. 

Peníze či lépe řečeno finanční instrumenty nejsou jen pasivními nástroji, jež s neměnnou podstatou využíváme, naopak člověka a společnost formují a transformují. Nemá přitom smysl pohoršovat se nad tím, že peníze kazí charakter a snadno je najdeme v pozadí největších zvěrstev. „Peníze jsou také nástrojem míru. Namísto pobíjení sousedů kvůli jídlu a majetku se před trvale usedlými zemědělskými společnostmi vytvořila nová možnost, totiž obchodovat s využitím peněz,“ konstatuje autor v úvodu.   

Mezi odborníky se říká, že člověk je druh pyrofytní, tvor vzešlý z užívání ohně. McWilliams tu chce obhájit tezi, že člověk je zároveň i plutofytem, druhem, který se adaptoval na peníze a je jimi do značné míry ve svém vývoji formován. Nezabývá se přitom abstraktními teoriemi, věnuje se barvitým historkám nejen ze života učenců, bankéřů a obchodníků, ale také zlodějů, podvodníků a hochštaplerů.  

Leckdy je schopen vysvětlit lapidárně složité věci – zároveň mu někteří recenzenti vytýkají, že nepřípustně zjednodušuje a akademicky vzdělanému čtenáři kniha nic nedá. To je sice pravda, ale ve světě, v němž jsou voliči ochotni tleskat snahám o soběstačnost či přísnému protekcionismu, je chytrá popularizace možná přínosnějším počinem. Čtivá a přitažlivá kniha navíc vypráví nejen o dnešním světě, nýbrž i o tom, jak se zrodil.