Kdo tady zrazuje vlast

Opakovaně vyzývám Fialovu vládní pětikoalici, aby odmítla migrační pakt EU. Aby skončili s tou vlastizrádnou politikou vůči České republice.“ Tak minulý týden šéf radikálně populistického hnutí SPD Tomio Okamura komentoval fakt, že se český premiér na začátku října zúčastnil summitu v Bruselu, kde Unie odsouhlasila nová pravidla migrační politiky, jejichž součástí je i domluva na vzájemné solidaritě v různých podobách migračních vln, jako je přerozdělování uprchlíků nebo finanční výpomoc. 

Podobné výroky o vlastizrádcích jsme slyšeli v posledních týdnech i za našimi hranicemi. Politici strany Právo a spravedlnost (PiS) končícího vládce Polska Jarosława Kaczyńského vlastizradu zmínili v případě úspěšného filmu Hranice tamější režisérky Agnieszky Holland; ten kriticky zobrazuje dění na bělorusko-polské hranici, kam běloruský diktátor Lukašenka láká a ve velkém dopravuje uprchlíky z Afriky a Blízkého východu, kteří kvůli neochotě polského státu pouštět je na své území následně v hraniční zóně trpí a často i umírají. Výroky o kolaborantech zrazujících vlast „americkým chlebodárcům“ nešetřil na adresu novinářů a opozičních stran ani nový slovenský premiér Robert Fico. I když to na první pohled vypadá jako souhra náhod v jednom regionu, není tomu tak. 

Společenský problém

Zůstaňme ještě chvíli u Tomia Okamury. Jak sám ve sněmovním proslovu zdůraznil, o vlastizrádcích nemluvil minulý týden poprvé. Má to dokonce potvrzené soudním verdiktem. V roce 2018 napsal na Facebook, že europoslanci Tomáš Zdechovský a Pavel Svoboda (oba z KDU-ČSL) jsou vlastizrádci, a nepravdivě je obvinil z toho, že hlasovali pro uvalení sankcí na Česko. Oba politici se proti tomu bránili žalobou na ochranu osobnosti a Městský soud v Praze jim dal za pravdu a vymezil se proti používání slova vlastizrádce.