Jinak než minule
Sociologové jsou opatrní, ale průběh kampaně, data i situace z roku 2018 naznačují, že k vítězství má blíže Petr Pavel
Komu ve druhém kole připadnou hlasy pro kandidáty, kteří z prezidentského klání vypadli? To je zásadní otázka, kterou nyní řeší kampaně obou finalistů prezidentských voleb – ale i samotní voliči. Oba soupeři samozřejmě napnuli veškeré úsilí, aby je přilákali na svou stranu. Signálů máme dost, ale předvídat, jak by mohlo dopadnout druhé kolo po prvním týdnu kampaně, je velmi ošemetné. Sociologové zatím stále vycházejí z nálad voličů těsně po prvním kole, nová data se sbírala teprve během minulého týdne – a celkové závěry budeme znát až na začátku tohoto týdne (tedy po uzávěrce Respektu). Přesto můžeme už nyní sledovat několik trendů, které mohou být pro výsledek druhého kola klíčové.
Zásadním faktorem je podle specialistů volební účast. Ta už podle sociologů nemůže být o moc vyšší, než byla v prvním kole. Nicméně není to úplně nemožné. Oproti druhému kolu prezidentských voleb v roce 2018, kdy se Miloši Zemanovi povedlo přivést nové voliče k volebním urnám, se letos v lednu počet příchozích výrazněji nenaplnil na dvou místech – částech Zlínského a Jihomoravského kraje. „Ani v jednom z těchto krajů zásadně nebodoval Andrej Babiš ani Petr Pavel, takže tam leží několik desítek tisíc hlasů na zemi,“ říká ředitel STEM Martin Buchtík. Ihned dodává, že právě v této oblasti se nejvíce lidí označuje za věřící a může to vysvětlovat, proč Andrej Babiš v kampani zdůrazňuje, že pravidelně chodí do kostela. Pokud zůstaneme u něj, ve hře jsou z jeho hlediska ještě voliči kandidáta SPD…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
