0:00
0:00
Agenda22. 4. 20233 minuty

Změřeno: Fyzička dětí prudce uvadá, chybí jim spontánní pohyb

Fyzická kondice českých dětí se za uplynulých třicet let výrazně zhoršila. Vyplývá to z čerstvých výsledků velkého testování dětí a mládeže – vůbec prvního po třiceti letech, které Česká školní inspekce loni na podzim provedla na všech základních a středních školách. 

Testovali se žáci 3. a 7. tříd základních škol a 2. ročníků středních škol v několika disciplínách. Inspekce žáky nechala běhat vytrvalostní běh, dělat sedy lehy, skákat z místa do dálky nebo dělat shyby a výsledky, jichž dosáhli, srovnala s měřeními provedenými před třiceti lety. Největší propad nastal ve vytrvalosti, která se zkoumala prostřednictvím takzvaného člunkového běhu (opakovaného běhu mezi kužely tam a zpět na krátkou vzdálenost). Oproti předchozímu měření poklesla zhruba o třetinu. V silových disciplínách, jako je skok z místa, jsou aktuální výsledky srovnatelné s minulým testováním.

Podle Martina Musálka z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, která se na metodice testů podílela, dnešním dětem chybí spontánní pohyb, což vysvětluje propad ve vytrvalosti. „Děti nechodí, nepobíhají. Rodič ráno naloží dítě do auta a odveze ho do školy, která je třeba 400 metrů od domu, s argumentem bezpečnosti,“ říká Musálek. Podle experta sice děti navštěvují kroužky, v součtu mají ale méně pohybu, než měla generace jejich rodičů testovaná před třiceti lety. Z měření také vyplynulo, že ve vyšších ročnících školy přibývá dětí, které dosahují výrazně špatných výsledků. U žáků třetích tříd je nedostatečně pohybově zdatných zhruba šest procent, v sedmé třídě už je to 10 procent a u středoškoláků dokonce 15 procent. 

↓ INZERCE

Testy také potvrdily trend, na který pohyboví experti upozorňují už několik let – tedy že děti žijící ve městech jsou na tom fyzicky lépe než venkovské děti. Obvyklým vysvětlením je, že ve městech je větší nabídka volnočasových aktivit. Neplatí tedy intuitivní předpoklad, že venkovské děti žijící v těsném sousedství s přírodou mají více pohybu. Výsledky také ukazují, že fyzická kondice dětí silně odráží socioekonomické složení obyvatelstva. Suverénně nejlépe dopadla Praha, zatímco na chvostu jsou děti z Ústeckého a Karlovarského kraje. 

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026