Víno ženy
Na Moravě dozrává generace mladých vinařů, která pumpuje čerstvý vzduch do celého odvětví. A také vinařek, které v oboru zanechávají čím dál znatelnější stopu.
Je o nich slyšet. Po Milanu Nestarcovi, jenž dostal Moravu na mapu světa tím, že se svým vínem pronikl do špičkových restaurací v zahraničí, je další výraznou tváří oboru Dominika Černohorská, spolumajitelka vinařství Plenér. Ta už teď – ačkoli u nás teprve začíná jaro – sklízí hrozny. Nachází se totiž zrovna na opačné polokouli, v Austrálii, kam vyrazila za poznáním v oboru. Lokalitu si tak docela nevybrala, prostě jí zbyla jako místo, kam může odjet v klidnější části českého vinařského roku. Na podzim totiž musí být bezpodmínečně zpátky doma na Pálavě.
Je to tu dotýkací
Po týdnu nepřetržité práce ve vinařství Frankly this wine was made by Bob v Novém Jižním Walesu má Dominika konečně den volna, a tak si můžeme zavolat. Cestování, sdružování a sdílení vědomostí jsou pro její generaci typické. „Já žádný velký cestovatel nejsem, nicméně čas tak nějak nazrál, takže jsem vyrazila,“ říká do telefonu a vyjmenovává další kolegy ze sdružení Mladí vinaři, kteří za inspirací odjeli také, třeba enoložka Libuše Vrbová do Jihoafrické republiky, Roman Fabig ze stejnojmenného vinařství na Nový Zéland… S facebookovou skupinou Travelling Winemakers se prý k podobným stážím dá dostat snadno.
Vinařství, ve kterém se právě teď Dominika Černohorská v Austrálii nachází, je maličké, menší než moravský Plenér. Ten se letos velmi dobře umístil ve dvou významných tuzemských soutěžích, tudíž o Plenéru je tím pádem víc slyšet. Společné ovšem mají obě vinařství, vzdálená od sebe téměř 16 tisíc kilometrů, to, že se zaměřují na produkci naturálního vína, tzv. minimálně manipulovaného. Zjednodušeně řečeno se do takového vína nepřidávají žádná nadbytečná aditiva a v procesu zrání se neprovádějí žádné nepřirozené zásahy.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
