Zůstal jen plankton
Polsko dosud neví, co otrávilo jeho druhou největší řeku
Ochranáři a rybáři loví z Odry každý den tuny mrtvých ryb a měkkýšů. Ekologická pohroma, která postihla řeku na počátku srpna, pořád pokračuje. Podle nejnovějších informací se však díky ustavičnému výlovu těl živočichů říční voda dál neotravuje vlastní hnilobou a situace se aspoň nezhoršuje. Na druhé straně už o moc kritičtější být ani nemůže. V řece, která Polsko protíná z jihu a přes celý západ po hranici s Německem až k Baltu, zůstaly na většině toku vlastně jen bakterie a malé organismy. Všechno ostatní zemřelo.
Co za otravou stojí, přitom stále není známo. Spekulovalo se o otravě rtutí, která skutečně ve vodě byla – ale podle vědců jí bylo příliš málo na tak velkou katastrofu. Teorie z minulého pátku pak mluví o přemnožení specifického druhu jedovatých řas: tomu by podle expertů odpovídala i dříve známá stopa, podivně vysoký obsah kyslíku ve vodě. Vědci se shodují, že řasy toho druhu mohou působit hromadná úmrtí ryb v řekách, čímž by jedna část vysvětlení byla na světě. Nikoli však ta druhá a podstatná – tyto řasy se podle odborníků v Odře nemohly přemnožit samy od sebe. Biologický řetězec spustila nějaká lidská činnost, nejspíš nezákonné znečištění řeky.
Otrava Odry je v Polsku velké politické téma. Opozice mohutně kritizuje vládu a vládní stranu Právo a spravedlnost. Ministryně klimatu i vojvoda zasaženého Dolního Slezska se odmítali vrátit z dovolených, i když na počátku nikdo nevěděl, jak nebezpečná je voda z Odry pro obyvatele (a jistotu nemá dosud nikdo).…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
