Obilí jako zbraň

Zatímco Evropa v souvislosti s válkou na Ukrajině překresluje své energetické plány, v Egyptě, Tunisku či Libanonu s rostoucím znepokojením sledují, jak se ukrajinští zemědělci spíše než volantů svých traktorů chápou zbraní. Ukrajina je totiž společně s Ruskem čtvrtým, respektive třetím největším exportérem obilí na světě a řada zemí především na Blízkém východě a v severní Africe je na nich existenčně závislá. Globální nedostatek obilí ale postihne i Evropu včetně nás. Pohled do minulosti zároveň ukazuje, že mnoho klíčových událostí z nejnovějších dějin lze částečně vykreslit také jako výsledek střetů o úrodu ze tří světových obilnic – ruské, ukrajinské a americké. Připomeňme si několik takových příběhů.

Uzavřený Bospor

Jak uvádí historik Scott Reynolds Nelson ve své letos vydané knize Oceans of Grain: How American Wheat Remade the World (Oceány obilí: Jak americká pšenice přetvořila svět), jednou z příčin první světové války byla obava z narušení světového obchodu právě s obilím. Rusko před jejím vypuknutím se znepokojením sledovalo německé námluvy s osmanskou říší, potenciálně ohrožující jeho životně důležitou dopravní tepnu z Černého moře přes Bospor. Právě tudy proudilo do světa obilí z carské říše a zajišťovalo jí tak jeden z klíčových zdrojů příjmů. Opačným směrem, do Ruska, mířilo zboží a průmyslové komponenty nezbytné pro modernizaci.

Carská říše by se proto…