V červenci před sto lety se v cihlovém domku v centru Šanghaje sešlo dvanáct mužů, mezi nimi mladý venkovan Mao Ce-tung a například i jeden nizozemský komunista, a založili Komunistickou stranu Číny. Z této malé buňky postupně vyrostl organismus, který má dnes přes devadesát milionů členů a platí za nejmocnější stranu světa.
Ve chvíli stého výročí je třeba uznat, že čínská KS přežila mnohé předpovědi úpadku, jež se ve zpětném pohledu zdají být spíš zbožným přáním západních znalců. Mnozí pozorovatelé například očekávali, že čínské komunisty nakonec smete vlna svobody, která se na přelomu osmdesátých a devadesátých let prohnala Sovětským svazem a jeho satelity. Političtí geografové varovali před regionálním rozpadem Číny, politologové pak počítali s tím, že bohatnutí povede ke vzniku střední třídy, jež si zákonitě bude říkat o větší občanské svobody. Posledních patnáct let zvláště finanční tisk opakuje, že se čínský růst zastaví, protože bez větší svobody bádání a trhu nezvládne přechod na sofistikovanější úroveň hospodářství a bude zaostávat na poli inovací. Počátkem loňského roku, kdy se pandemie z Wu-chanu do světa rozšířila kvůli tomu, že se místní úřady bály včas před novým koronavirem varovat a pokusili se jej ututlat, zas padala srovnání s výbuchem jaderné elektrárny v Černobylu, tedy s ukázkovým momentem, kdy prokázaná lež nahlodá zbytky důvěry obyvatel v autoritářský režim.
Zatím se však v praxi děje opak těchto předpovědí. Životní úroveň Číňanů je dnes nejvyšší…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
