Stojaté a stabilní
Nizozemci v parlamentních volbách potvrdili, že jsou spokojeni se svým pragmatickým premiérem
Co bych chtěl dělat jinak? Na takovou otázku jsem až moc málo spal. Zamyslím se ale do příště,“ žertoval minulý čtvrtek, přesně den po volbách, nizozemský premiér Mark Rutte. Odpověď na dotaz novinářky BBC dobře ilustruje rozpoložení současné nizozemské politiky. Vody jsou stojaté a dominance Rutteho jasná. A to i navzdory tomu, že jeho vláda v lednu, dva měsíce před konáním řádných voleb, rezignovala kvůli skandálu ohledně nevyplácení finanční podpory tamním rodinám. Jak ukázala parlamentní vyšetřovací komise, úřady falešně obvinily tisíce rodičů ze zneužívání sociálních programů a požadovaly peníze zpět. Řada neférově postižených byla z prostředí imigrantů.
Nizozemci mohli k urnám vyrazit minulý týden kdykoli od pondělí do středy. Tři volební dny jsou jedním z opatření, přijatých kvůli pandemii. Jejich smyslem je snížení počtu lidí ve volebních místnostech. Opatrný předpoklad, že by pandemie mohla kromě techniky zasáhnout i do výsledku parlamentních voleb, se ukázal jako lichý. V zemi přitom proti přísnému lockdownu a zákazu nočního vycházení vypukly i násilné protesty.
Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii získala 35 křesel z celkových 150 a potvrdila fakt, že Nizozemci nechtějí v krizi střídat zkušeného manažera, jímž současný premiér je. „Představuje stabilitu a pragmatickou absenci vize,“ píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Právě ideová nevyhraněnost lídrovi umožňuje pohybovat se s jistotou na nizozemské politické scéně, která je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
