Angela Merkel na podzim právě započatého roku skončí ve funkci německé kancléřky a plánuje úplně odejít z politiky. Němci si podle několika průzkumů už kladou otázku, kdo bude mít kontrolu nad jejich životy, když se posledních patnáct let mohli spolehnout na klidnou, uměřenou vědkyni v čele státu. Stejná teze, tedy že tu vždycky jako poslední instance byla Angela Merkel, platila i pro Evropskou unii, a proto se v mnohých evropských metropolích komentátoři zamýšleli, kdo povede EU, až současná německá kancléřka odejde, a jakou změnu to může přinést.
Zpravodaj francouzského deníku Libération při EU vidí rok 2021 jako šanci – a vlastně i úkol – pro francouzskou vizi Evropy. Ustavičná brzda integrace, Velká Británie, je definitivně pryč, Angela Merkel na odchodu a zatím bez následovníka, Emmanuel Macron by se proto měl chopit iniciativy a nenechat Unii bez vedení, přičemž „chopit se iniciativy“ znamená především vnést na evropský stůl témata drahá francouzské politice, v sociální oblasti a jinde.
Komentátoři z menších států docházeli vesměs ke stejnému závěru, tedy že rok 2021 je šancí pro Francii, na rozdíl od francouzských kolegů ale právě kvůli tomu výstražně zvedali prst. Nizozemský de Volkskrant upozornil, že s brexitem padla hlavní protiváha francouzského tlaku po regulaci a s odchodem kancléřky tu nebude vrba, u které země jako Nizozemsko nebo Rakousko nacházely zastání.
Dělení na francouzskou a protifrancouzskou EU je vždycky trochu klišé, protože v praktické…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
