Lidé na východní Ukrajině jsou po víc než pěti letech války nejblíže klidu zbraní, co kdy byli. I když přes frontu mezi ukrajinskou armádou a Ruskem řízenými ozbrojenci stále létají kulky a granáty. Na třech místech víc než čtyři sta kilometrů dlouhé bojové linie probíhá experiment, který by násilí na Donbase mohl ukončit. Je to ovšem velmi nejistá vyhlídka. Ten, komu Ukrajina vychází vstříc, je Rusko, které část jejího území okupuje. Navíc se Ukrajinci odhodlávají k ústupkům ve chvíli, kdy jsou podpora a jištění zad ze strany jejich dvou hlavních spojenců – Evropské unie a Spojených států – nejisté.
Pomalu, ale přece
Ve třech malých městech, která leží na hranici mezi ukrajinským územím spravovaným kyjevskou vládou a ukrajinským územím okupovaným Ruskem, probíhá stahování vojáků obou stran. Ve Stanycji Luhanské už je dokončené, v Zolotém je těsně před koncem. Na třetím místě, v Petrovském, by mělo začít tento týden. Cílem je vytvořit miniaturní zóny bez vojáků a beze zbraní. Pokud stažení personálu a těžkých zbraní proběhne z obou stran v poklidu a pokud demilitarizované zóny vydrží, je v plánu první setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho ruského protějšku Vladimira Putina. Schůzku mají moderovat Francie a Německo. Tam by mohli všichni zúčastnění dohodnout další postup ke klidu zbraní a případnému konci války. Podle ukrajinského ministra zahraničí Vadima Pristajka by schůzka mohla proběhnout ještě letos.
Jak by takový konec vypadal, je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
