Kvalita a vliv čínské vědy stoupá závratným tempem

Pokud Čína nakonec nahradí Spojené státy na pozici přední světové vědecké velmoci, proběhne to bez oficiálního oznámení. Obejde se to nejspíš i bez dramatického prométheovského představení – zábleskem bomby v poušti, pípání satelitu nad hlavami pozemšťanů nebo přistání na Měsíci. Bude to tichá chvíle a bude ji sledovat jen malá a specializovaná skupina vědců. Těch, kteří místo studia hvězd, zvířat a rostlin zaměřili svou pozornost na introspekci – zkoumají samotné vědecké zkoumání.

Ona chvíle je možná už tady. Na americkou vědu hleděl celý svět se závistí přinejmenším od konce druhé světové války, v poslední době však upadá. Jakmile nastoupil prezident Trump do úřadu, začala jeho vláda ničit vědecké instituce v zemi, hromadně pozastavovat výzkumné granty a zmrazila celé oblasti špičkového výzkumu. V srpnu zrušilo Trumpovo ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí výzkum mRNA vakcín v hodnotě pěti set milionů dolarů, a to ani ne dva roky poté, co Američané získali Nobelovu cenu za průkopnické práce právě na tomto poli. Podle některých odhadů odešlo z amerických státních institucí více než 10 000 lidí s doktorátem, Bílý dům zadržuje finanční prostředky určené pro přední výzkumníky v oborech, jako je informatika či biomedicína, a ve stovkách dalších oborů, jež určí budoucnost lidstva. Jak mi v červenci řekl jeden historik vědy: „Jedná se o bezprecedentní destrukci zevnitř.“

A zatímco se tohle všechno děje, metavědci pozorují na druhé straně oceánu úplně jiný příběh. S údivem sledují, jak Čína rekordní rychlostí buduje gigantický výzkumný aparát, zalidňuje své instituce těmi nejlepšími odborníky a vybavuje je tím nejlepším zařízením, jaké na trhu je. V roce 1991 vynaložila Čína na výzkum a vývoj 13 miliard dolarů. Dnes jsou její roční výdaje více než 800 miliard dolarů, což je druhé místo hned za USA. Čínská vláda nedávno představila plán na navýšení výzkumného rozpočtu o sedm procent ročně po dobu příštích pěti let. Podle nové prognózy časopisu Nature je pravděpodobné, že čínské veřejné výdaje na výzkum předstihnou do roku 2029 výdaje americké.

Velké, a navíc asi funkční