Dar smíření
Na dno poštovní schránky kdesi v německém Frankfurtu, Stuttgartu či Augsburgu dopadl počátkem letošního léta malý, úhledně zabalený balíček. Předmět, který příjemce většinou naplní radostným očekáváním. Tentokrát se však nejednomu překvapenému adresátovi spíš roztřásly ruce. Balíček totiž přišel ze západočeského Stříbra. Anebo z Miesu, jak se dříve město s převážně německým obyvatelstvem a pohnutou historií nazývalo.
Kdysi prosperující obec v Sudetech připadla po roce 1938 nacistickému Německu a hrstka Čechů, kteří v ní žili, se stěhovala do vnitrozemí. O sedm let později se situace obrátila, když museli při odsunu odejít všichni němečtí rodáci, které nahradili dosídlení Češi a Slováci. Někteří přitom několik měsíců žili pod jednou střechou s původními majiteli domů, kteří pak odcházeli s pouhými pár kilogramy svého předchozího života do neznámých koutů zdevastovaného Německa.
Spolu s dosídlenci do Stříbra přišli i předci Lukáše Houdka, který ve své umělecké tvorbě dlouhodobě tematizuje otázku identity a ztráty domova – ať už na půdorysu poválečného účtování nebo holokaustem vyhlazené původní romské minority či současné migrační vlny – a svými fotograficky dokumentovanými uměleckými intervencemi neúprosně pojmenovává fakta, která bychom o sobě raději nevěděli. Tentokrát se rozhodl dohledat vysídlence či jejich potomky, jejichž domovy kdysi dostali dnešní Stříbrští darem. S pomocí německo-české organizace Ackermann-Gemeinde se mu to po dlouhém pátrání podařilo. Na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
