Z těch hlavní se ještě kouří
Oběti 21. srpna 1969 musí dostat víc pozornosti než dosud
Sdělení některých pouličních protestů může nejlépe vystihnout jediná rekvizita. Přesně to se stalo minulý týden v centru Prahy, kdy početný dav demonstrantů přinesl před hlavní sídlo komunistické strany rakev. Na ní bylo napsáno pět jmen, která do té doby málokdo znal. Pět obětí padesát let starých událostí, které se vždy krčily ve stínu invaze komunistických armád, k níž došlo o rok dřív. Přitom oběti ze srpna 1969 popisují české dějiny neméně dramaticky a na komunistickou stranu vrhají stín těžké viny a nevyřízených účtů. Všichni lidé napsaní na rakvi byli totiž zastřeleni komunistickými polovojenskými oddíly zvanými Lidové milice během demonstrací na první výročí srpnového vpádu, v nichž chtěli občané vyjádřit nesouhlas s opětovným tuhnutím poměrů a pokračující okupací Československa.
Komunisté si drželi Lidové milice jako svoji soukromou armádu určenou k nasazení proti všem, kdo sebrali odvahu dát najevo nespokojenost s jejich mocí. Odpovědnost za smrt nevinných lidí tak padá i na hlavu dnešní komunistické strany, která se hlásí k tradici své předchůdkyně a velebí strůjce tehdejších vražd. Už jen z úcty k mrtvým je dobré si to čas od času připomenout. Jde totiž o jednu z nejtragičtějších událostí moderních českých dějin, které se stále ještě nedostalo potřebné pozornosti.
Promyšlený zločin
Patrně ani ti nejskeptičtější demonstranti, kteří na konci osmdesátých let protestovali proti stejnému režimu a v listopadu 1989 dosáhli jeho konce, si neuměli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
