Jak opustit nejlepší přítelkyni
Výpravný seriál dává prostor hrdinkám a tématům, od nichž televize spíš drží ruce stranou
Když se rozhodla, že kluky porazí, rozzářila se jako svatá bojovnice. Ten den jsem si uvědomila, že když ji budu následovat, přestane být kulhavá noha mojí matky hrozbou. Musím se chovat jako ona. Nespustit ji z očí,“ vzpomíná šedesátiletá spisovatelka Elena v úvodním dílu seriálu Geniální přítelkyně na svůj pocit, kdy jí bylo deset a začalo se rodit osudové přátelství mezi ní a spolužačkou Lilou. Přátelství, které často bolelo jako rána ostrým kamenem, jež ten den létaly vzduchem nad zaprášenou neapolskou ulicí.
Podobné vztahy mezi dvěma ženami a ženská kreativita jsou přes dobovou atmosféru témata, do nichž se seriáloví scenáristé stále příliš nehrnou. Už proto byl seriál Geniální přítelkyně jednou z událostí podzimní sezony. Očekávání však souviselo zejména s předlohou. Americká kabelová televize HBO pro vůbec první sérii natočenou výhradně v italštině sáhla po stejnojmenné tetralogii – bestselleru spisovatelky publikující pod pseudonymem Elena Ferrante, jejíž knihy se v uplynulé dekádě staly literární senzací, ale nikdo neví, jak vypadá ani kde žije. A pozice literárního fenoménu ovlivnila i podobu seriálu s velkorysým rozpočtem, který umožnil stvořit Neapol čtyřicátých a padesátých let, kde se příběh odehrává.
Tvůrci k němu zaujali uctivý přístup jako ke klasice, s níž si není radno zahrávat. K tomu, aby si divák výsledek užil, tak nepotřebuje nutně znát předlohu. Geniální přítelkyně je přesvědčivý dobový seriál s bezchybnou výpravou a…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V burce i do nemocnice
Tři zprávy ze světa patriarchátu
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.


















