Očekávání, které bolí

istý devětadvacetiletý pacient spolykal na psychiatrické klinice v americkém státě Mississippi třicet pilulek proti depresi. Brzy po sebevražedném pokusu mu krevní tlak poklesl na nebezpečnou úroveň, takže musel dostávat injekce, aby nedošlo k ohrožení jeho života. To je při otravě prášky celkem normální, řeknete si. Zvláštnost tohoto případu, který popsali v odborném tisku američtí psychiatři, ovšem spočívá v něčem jiném. O žádnou otravu prášky nešlo: v tabletách, které do sebe nešťastník vpravil, byla zcela neúčinná a neškodná směs připravená jako kontrolní placebo pro klinický výzkum. Přesto sebevrah vykazoval známky těžké otravy. Jakmile mu lékaři sdělili pravdu, jeho zdravotní stav se vrátil do normálu. Tenhle záhadný efekt nazývaný nocebo lékaře v posledních letech stále více zajímá. Ukazuje, jak těsně souvisí stav mysli se zdravím těla a také jak toho můžeme využít v náš prospěch.

Nocebo bývá někdy popisováno jako zlý sourozenec známějšího placebo efektu. Zatímco druhý jmenovaný způsobuje, že některé lidi přestane bolet hlava i po požití ampule s hroznovým cukrem, pokud jim lékař řekne, že jde o lék na migrénu, nocebo obdobně vyvolává negativní účinky – očekávání potíží způsobí, že skutečně přijdou.

Nejvíce s tím zápasí výzkumníci při testování nových léků. Podle standardů současné vědy probíhá tak, že část pokusných pacientů užívá aktivní preparát a část neúčinné placebo, aby se výsledky mohly porovnat. (Nikdo přitom předem neví, co která ampule skrývá.) Obě…