Zásluhou editora Jana Šulce se nám třiadvacet let po smrti písničkáře Karla Kryla dostává v rámci sebraných spisů do rukou objemný svazek jeho próz. Kniha podstatným způsobem doplňuje především autorský obraz, který si o Krylovi dokážeme vytvořit, a nově osvětluje Krylův životní příběh – především od poloviny šedesátých let do konce let sedmdesátých, tedy v době, v níž vzniklo jádro jeho díla.
Z hlediska uměleckých hodnot patří nejspíš Kryl prozaik níže než Kryl básník; a není pochyb, že na vrcholu zůstává „básník s kytarou“. Z hlediska poetiky a tematiky ale svazek Krylových próz vytváří z jeho díla nově trojúhelník: některými rysy se prózy blíží spíš básnické, jinými zas hudební. A to nejen tím, že některé prózy četl při koncertech či v rozhlasových pořadech Svobodné Evropy, kde je prokládal rockovou hudbou.
Mezi poptávkou a nabídkou
Krylově tvůrčí povaze zjevně nejvíc vyhovovala poezie, potažmo písňové texty. Nabízely repertoár jazykových výrazů i ustálených prostředků a umožňovaly mu projektovat do nich svou širokou rozbouřenou duši přetékající hodnotícími postoji ke světu. Raná písňová tvorba, v níž zřetel na dění kolem nás skrze svou duši utlumil do pozice citlivého zprostředkovatele a komentátora, jej vynesla na vrchol, ale zafungovala jako past. Zatímco on směřoval k osobněji pojaté a více „básnické“ tvorbě, publikum si žádalo komentujícího barda, jenž umí precizními alegoriemi mluvit o světě, ne o sobě. A podobný rozpor mezi poptávkou a nabídkou platí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
