Hvězdné nebe, pod kterým jsem v posteli usínala, ustoupilo novému dni a zpěvu ptáků. Trilkují jen pro dobrou náladu posluchače, na zdi ložnice se pomalu kymácejí stromy a člověk by skoro zapomněl, že je uprostřed nejhustší městské zástavby. Šelest listů jen podtrhuje dokonalost programu vyvinutého pro tu nejlepší variantu ranní nálady. V dokonale zvukově i světelně izolovaném pokoji jsem se vyspala nejspíš dobře, to potvrdí graf zobrazující moji spánkovou křivku. Podlaha má teplotu optimálně nastavenou ve vztahu k počasí, a tak jdu bosá k zrcadlu a nehybně čekám, až bude můj odraz doplněn o základní informační hodnoty. Naskakuje můj pulz, krevní tlak a vyhodnocení míry úsměvu. Senzory za zrcadlem, napojené na počítačovou síť, považují poslední hodnotu za chabou. Chytrá domácnost zjednává nápravu a zpěv ptáků z reproduktorů hned nahrazuje veselejší hudba, která mi má pomoci dosáhnout správného usměvavého rozpětí.
Když ukročím nad umyvadlo doprava, hned se mi nabídne řešení mé nezáviděníhodné úsměvové situace. Ve formě make-upu. Ten se objeví na mém obličeji v zrcadle – kamera spolupracuje s aplikací, která mi varianty zkrášlení navrhuje a je schopná mi ukázat krok za krokem, jak jej na svém obličeji zrealizovat. Zkouším i různé druhy knírků a vousů, to je ale určeno spíše pánovi domu, tak se půjdu raději optimálně obléknout. Další kamera za zrcadlem u šatny mi navrhuje ideální barevné ladění oděvu. Chytrým telefonem hledám nejvhodnější barvu, mé aktuální černé triko se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
