Kellnerova stopa v ráji

Podivná dvacet let stará půjčka více než miliardy korun firmě tehdy ještě nikoli „nejbohatšího Čecha“ Petra Kellnera PPF, kvůli níž šéfové hroutící se Investiční a poštovní banky (IPB) zřejmě porušili zákon. Úvěr tehdy pomohl PPF rozšířit podnikání z Ruska do Čech a naskočit do raketově se rozvíjejícího – a lukrativní zisky slibujícího – odvětví telekomunikací. Finta, se kterou byl úvěr sjednán, není zřejmě trestná, a i kdyby byla, policie a spravedlnost na ni nedosáhnou: vše je promlčeno. Tahle informace patří možná k největším odhalením o českých klientech z proslulých Panama Papers. Což může působit docela nanicovatě. Ale zdání klame.

Panama Papers (PP) nejsou jen dokumenty, které – jak očekává veřejnost – budou svědčit o zlodějnách a praní špinavých peněz. PP jsou rozsáhlým svědectvím o dosud neznámém paralelním světě financí, který existuje vedle toho našeho běžného a je v něm možné vyhnout se jakýmkoli pravidlům. Peníze se tam pohybují naprosto nekontrolovaně a anonymně a podle šéfredaktora Süddeutsche Zeitung Wolfganga Kracha – u nějž se mnoho informací o PP schází – slouží jako skrýš pro peníze diktátorů, financování války, daňovým únikům, ale i finančním transakcím běžných firem, jež jsou tak komplikovaně skryté, že je ani s plným přístupem k PP nelze rozlousknout. Panamské papíry nejsou totiž stříbrným tácem, na němž najdeme přehledný seznam bankovních kont a obchodních transakcí, které by nám o čerstvě objevených majitelích prozradily, co si kde ulili. Jsou…