Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dostane brzy dalšího šéfa. V sedmileté existenci už šestého. Bude mít co napravovat.
Ještě před pár lety vyvolávala změna ředitele vášnivé reakce médií i historiků. Je důležitější digitalizovat a zpřístupnit veřejnosti spisy StB, nebo by se měl ústav zaměřovat na historické bádání a publikaci knih? Nebo jak to udělat, aby profesionálně zvládl obojí?
Tato odborná rovina ovšem z debat vymizela. Pokud teď média reagují na dění v ústavu, týká se to vnitřních válek a nepřehledných osobních sporů. Ústav ztratil prestiž v Česku i zahraničí, v únoru dokonce vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí – respektované společnosti téměř padesátky historických ústavů evropských zemí, které spravují a zkoumají dokumenty z dob komunismu a nacismu.
Důvod, proč český ÚSTR platformu opustil, je podobně pobuřující a malicherný jako spousta hádek, které se v něm odehrávají. Se zdůvodněním, že „nemíní nikoho kádrovat“, odmítlo vedení ústavu sdělit představitelům platformy, jestli zaměstnává bývalé komunisty. Důvod dotazu je přitom znám: do stanov platformy patří, že členské ústavy nesmějí zaměstnávat nikoho, kdo byl placeným funkcionářem vládnoucích totalitních stran. Podle platformy ale současné vedení ÚSTR na otázku odpovědělo jen slovy o nepřípustném…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
