Noční můra odborového předáka

Co pro vás osobně znamenala krize – tedy jaké poučení a životní zkušenosti jste si z ní odnesl a co vnímáte jako její klíčové aspekty? Co jste se díky ní dozvěděl o vaší roli?

Pro mě, který jsem spojil svůj profesní život s obhajobou a vyjednáváním slušných pracovních podmínek pro lidi, to byl krok do tmy, noční můra. Pohled do historie jasně prokazuje, že všechny hospodářské krize odnášejí „nevinní“, tedy ti, kdo na ni nemají takřka žádný vliv a podíl, kdo ji nezapříčinili. Jsou to lidé práce, které my zastupujeme.

V krizi najednou přestáváte dělat to, co je vaším posláním – vyjednávat růst mezd, ale řešíte situace, jež jsem si nikdy ani v nejčernějších scénářích nedovedl představit. Najednou lidem vysvětlujete, že naopak snížení mezd může někde pomoci zachovat pracovní místa a nemusí dojít k masovému propouštění.

Nejhorší chvíle jsem zažíval s lidmi ve firmách, kde se odmontovávali stroje a rušila se výroba, přestože neměla odbytové problémy, ale musela se odstěhovat nikoli za levnou prací, ale zpět do Rakouska, Německa, aby byla práce tam. Krize nezná bratra, ale protekcionismus byl mé druhé nepříjemné poznání.

Další doslova šoky jsem zažíval na nejrůznějších jednáních v tripartitě a s představiteli tehdejší vlády, kdy my jsme měli od našeho odborného a fundovaného týmu expertů, který pro nás pracuje na ČMKOS, závažné informace o blížící se globální krizi a jejích…