Noví Češi z Afriky
Cesta malé Yohani ze sirotčince v Kongu až do nového domova v Kutné Hoře
Tereza se hlavně nechce cítit jako hrdinka. „Touha starat se o dítě, které není vaše vlastní, mi připadá skoro samozřejmá, takže moc nechápu, že to nepřipadá normální i ostatním. A je přece jedno, jestli se to dítě narodilo v Česku, nebo v Africe,“ říká třicetiletá žena ze středočeské Kutné Hory. „Svět to nespasí, ale aspoň dáte rodinné zázemí jednomu dítěti, které by je jinak nemělo.“
Tereza už má dva syny v předškolním věku, ale že adoptují cizí dítě, se s manželem rozhodli už dávno. Zkoušeli to tedy nejprve v Česku a prožili přitom stejnou beznaděj jako spousta potenciálních rodičů: proces byl zdlouhavý a dítě by do péče získali až za několik let, v době, kdy by oba synové chodili už do školy. Frustrováni zjistili, že snazší než získat do péče romskou holčičku z českého dětského domova bude adoptovat dítě ze zahraničí. A protože kamarádka delší dobu jako novinářka působila na východě Konga, padla volba na tuto válkami, násilím a korupcí ničenou zemi ve středu Afriky.
Adopce z Konžské demokratické republiky nakonec nebyla jen rychlejší než ta z českého ústavu. Známí na ni i lépe reagovali. „Když jsme si chtěli osvojit romské dítě, tak nám všichni říkali, že jsme blázni. Teď vědí, že čekáme na holčičku z Afriky, a těší se na ni s námi. Pořád se ptají, kdy už přijede. Kde se bere tento rozdíl, proč se netěšili i na tu cikánečku? Lidi si…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
