Paroubek je nebezpečný
Bohumil Doležal si už v šedesátých letech předsevzal, že chce psát jasně a bez vytáček. A řídí se tím nepochybně dodnes; rozhodně mu není blízké komentování stylem „může to být tak i tak“. Ostře seká vlevo i vpravo, nemá modlu, které by chtěl přinášet oběti, aby se zalíbil. V šedesátých letech vtrhl coby čtyřiadvacetiletý mladík na literární scénu, když psal recenze zejména do slavné Tváře. Soubor těchto textů vyšel před několika týdny knižně.
Bohumil Doležal si už v šedesátých letech předsevzal, že chce psát jasně a bez vytáček. A řídí se tím nepochybně dodnes; rozhodně mu není blízké komentování stylem „může to být tak i tak“. Ostře seká vlevo i vpravo, nemá modlu, které by chtěl přinášet oběti, aby se zalíbil. V šedesátých letech vtrhl coby čtyřiadvacetiletý mladík na literární scénu, když psal recenze zejména do slavné Tváře. Soubor těchto textů vyšel před několika týdny knižně.
Odehrálo se v posledních týdnech něco, kdy jste si řekl, to je dobrá zpráva o české politice?
Člověk mé generace bývá svým založením pesimista, skeptik a škarohlíd, jobovek je vždycky víc, víc je prožíváte, jste jimi víc ovlivněný. Myslím ale, že dobré zprávy se najdou, že jich není málo a že se situace v posledních třech měsících trošku zlepšila. Když na nějakou takovou zprávu narazím, snažím se ji zmínit v komentářích.
A konkrétně?
Takhle z hlavy si nevzpomínám.
ČSSD je riziko
Ve svých textech v poslední době často varujete před kroky, které by mohly přivést ČSSD k moci. Z toho důvodu jste byl například proti Janu Švejnarovi. Teď jste riziko ČSSD zopakoval ve vztahu k Rusku. Kde vidíte problém?
Jsem přesvědčený, že pokud by se Paroubkova sociální demokracie dostala k moci, došlo by, když to přeženu, na změnu režimu. Paroubek…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
