Je libo koktejl?

Diplomatické sankce uvalené Evropskou unií poté, co Kuba v roce 2003 uvěznila 75 disidentů, příliš nebolely. Spočívaly především v omezení politických kontaktů a zasílání pozvánek na společenské akce na velvyslanectvích disidentům a vyvolaly bojkot ze strany kubánských vládních představitelů, kterému se přezdívalo „koktejlová válka“. V roce 2005 byly sankce pozastaveny.

Nicméně rozhodnutí Evropské unie z 19. června o jejich odvolání mělo symbolický význam. Byl to další malý náznak toho, že jak Kuba pomaličku opouští život podle Fidela Castra, vyvíjejí se i vztahy mezi tímto komunistickým ostrovem a zbytkem světa.

Rozhodnutí Evropské unie bylo překvapením. Socialistická vláda ve Španělsku – největší evropský investor na Kubě – už dlouho volá po užších vazbách. Španělský ministr zahraničí loni zahájil oficiální rozhovory se svým kubánským protějškem. Ale bývalým komunistickým zemím východní Evropy spolu se Švédskem se nechtělo od sankcí upustit, když většina disidentů zatčených v roce 2003 nadále zůstává ve vězení.

Nechaly se přesvědčit až tehdy, když nabyly dojmu, že se na Kubě věci začínají měnit – zvlášť poté, co Fidel Castro v únoru formálně předal prezidentský úřad svému bratru Raúlovi. Znamenalo to zejména drobné ekonomické krůčky, například konec zákazu vlastnictví různého spotřebního zboží a přepuštění další státní půdy…