Za nezávislé Bělorusko
Týž den, kdy EU slavila své 50. výročí, policie v Minsku mlátila a zatýkala demonstranty s evropskými vlajkami.
Týž den, kdy EU slavila své 50. výročí, policie v Minsku mlátila a zatýkala demonstranty s evropskými vlajkami. Lukašenkův pokus o flirt se Západem alespoň získal reálné obrysy.
Své vysvědčení si píše každý sám, říkávali kádrováci v normalizačním Československu. Nyní si vysvědčení napsal sám běloruský normalizátor. Myslel snad Lukašenko vážně svou zimní vstřícnost vůči Západu, vyslovenou pod tlakem ruské „plynové války“? Výsledek v Minsku teď viděla celá Evropa, i když běloruská opozice nabízela smír.
Do ohně přilévá olej symbolika výročí. Opozice si 25. března připomíná vyhlášení Běloruské lidové republiky (BLR, 1918). Na diktátora ale připomínka první nezávislosti působí jako na čerta kříž. Od roku 1995 Lukašenko tuto tradici vymýtil, zakázal používání její symboliky a zavedl svátek nový – sovětský Den nezávislosti 3. července (vstup Rudé armády do Minsku v roce 1944).
Letos, po konfliktu s imperiálním Ruskem, opozice učinila velkorysé gesto: slavme společně, ať svátek běží od 25. března do 3. července, ať se Bělorusové s bílo-červenými vlajkami BLR a EU v rukou spojí s Bělorusy, kteří preferují Lukašenka a vlajky zeleno-rudé. Tečku za tímto gestem však učinily policejní obušky.
Chcete klid? Raději vypadněte
Lukašenko vstřícnost odmítá. Demonstrace na Říjnovém náměstí, kde loni po prezidentských volbách vyrostlo stanové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
