Polsko podle Kaczynských
Rivalita nejsilnějších stran zavedla Varšavu do nejtěžší politické krize za posledních patnáct let.</
Rivalita nejsilnějších stran zavedla Varšavu do nejtěžší politické krize za posledních patnáct let.
Odhadnout nyní, co se stane na polské politické scéně v příštích dnech, je téměř nemožné. Vypadá to, že o tom, co bude za týden nebo za měsíc, příliš nepřemýšlí ani hlavní aktéři neuvěřitelně rozehrané polské politické hry, ve které se licituje hned se dvěma možnými koalicemi nebo rovnou předčasnými volbami.
Hlavními postavami několikanásobného politického šachového pokeru není nikdo jiný než dvojčata Kaczynští.
Svojí „polskou ruletou“ se snaží proměnit částečné vítězství v parlamentních volbách ve vítězství absolutní.
Protivníky, kterými jsou ostatní strany v Sejmu, se snaží co nejvíce oslabit těžko přehlednou hrou „se všemi“ a také výší politických sázek. A to včetně sázky nejvyšší, tedy předčasných parlamentních voleb po necelém půlroku existence vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) v čele s premiérem Kazimierzem Marcinkiewiczem.
K pochopení dění posledních dnů je třeba se vrátit na podzim. V prezidentských i parlamentních volbách tehdy nečekaně zvítězila strana Právo a spravedlnost bratrů Kaczynských, kteří na poslední chvíli ke svému katolickému a nacionálnímu programu přiřadili levicově-populistické sociální a ekonomické sliby. Konkurenční Občanská platforma, jejíž dvojka Jan Rokita si už dával na plakáty heslo „Premiér z Krakova“, se nepřipravena ocitla v pozici slabšího hráče a Kaczynští,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
