Žena na faře
Navzdory jistému zcivilizování posledních let existují dodnes v Česku profese, v nichž angažmá žen stále zdvihá většině společnosti obočí.
Navzdory jistému zcivilizování posledních let existují dodnes v Česku profese, v nichž angažmá žen stále zdvihá většině společnosti obočí. Kupříkladu farářka: v početně nejsilnější katolické církvi jde tradičně o zakázané ovoce. Svěcení žen a zdobrovolnění celibátu se tu stále odmítá, a tak i nadále žijí v povědomí lidí fantaskně bulvární představy o páterech vyklouzech, farních hospodyních a jiné pikantnosti. Jaký div, že i ženy z protestantských církví, kde je manželství duchovních i ordinování na farářky povoleno (v českých zemích od roku 1953), jsou dodnes považovány řekněme za exotická stvoření. Zkreslené představy by mohla poopravit kniha Ženy z fary, soubor jedenácti rozhovorů, které objevují pro mnohé z nás absolutně neznámý svět. Autorky Věra Lukášová a Hana Schillerová zachytily osudy žen z českobratrské evangelické církve, které se na faře ocitly buď jako ženy farářů, nebo jako farářky v letech 1950 až 1990.
Pohled zevnitř
„Chtěly jsme zachovat svědectví o ženách, které žily v unikátní situaci. Samy jsme jedněmi z nich,“ říká Věra Lukášová. Žádnou knihu původně neplánovaly. „Jenže to téma si nás našlo,“ dodává jedna z autorek. Před několika lety vyprávěly mladým německým protestantským duchovním o vlastní zkušenosti života žen na faře. „Popisovaly jsme jim poctivě ten zvláštní svět paní farářové, která byla stále po ruce.“ Jejím…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
