Ve hvězdách
Tažení proti al-Káidě nepropuklo 11. září 2001, ale o dvě stovky let dříve. I tak lze interpretovat událost známou jako první barbarská válka, která začala 10. května 1801.
Tažení proti al-Káidě nepropuklo 11. září 2001, ale o dvě stovky let dříve. I tak lze interpretovat událost známou jako první barbarská válka, která začala 10. května 1801. Tehdy bejové z Pobřeží barbarů na severu Afriky vyhlásili válku Spojeným státům, na kterou pak tvrdě doplatili. Zůstává samozřejmě otázkou, nakolik lze pro dnešní zápas s terorismem uplatnit tak staré zkušenosti, ale za ohlédnutí to stojí.
Na území dnešního Maroka, Alžírska, Tuniska a Libye existovaly pod formální vládou osmanské říše de facto nezávislé městské státy, které získávaly značnou část svého HDP z pirátství a výkupného za zajatce. Američané byli v tomto ohledu nejprve z obliga, neboť do roku 1776 byly jejich lodě pod patronací koloniální Británie a potom, od spojenecké smlouvy z roku 1778, pod ochranou Francie. Ale když se USA po své vítězné revoluci postavily na vlastní nohy, odpovídaly za svou bezpečnost samy a bylo hůře. V roce 1784 Kongres schválil zvláštní protipirátskou dávku, která se hodila hned napřesrok, když alžírský bej zajal dvě americké lodě s posádkami a žádal 60 tisíc dolarů výkupného. Tuto praxi ostře kritizoval tehdejší velvyslanec v Paříži Thomas Jefferson s tím, že výkupné jen povzbudí další útoky, leč marně. Washington platil bejům z Pobřeží barbarů milion dolarů ročně za bezpečný průjezd svých lodí. V roce 1800 částka dosáhla 20 % amerických vládních příjmů. Změna nastala teprve v lednu 1801,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
