Třikrát na okraj

Současná Čína, to jsou dva světy. Zatímco ve městech jdou mzdy rychle nahoru, na venkově, kde žije 65 procent obyvatel, si o ledničkách a autech mohou nechat jen zdát. Proč? Půda je státní, a navíc je pravidelně přerozdělována. Rolníci nemají chuť investovat a jejich příjmy jsou nízké. To znepokojuje i komunistickou stranu – ústřední výbor prohlásil minulý týden rozšiřující se rozdíl v příjmech mezi městem a venkovem za velké nebezpečí. Co s tím? Čínští komunisté přijali již před dvěma lety zákon, který zajišťuje rolníkům držbu půdy aspoň na třicet let. Jenže většina farmářů o něm vůbec neví, a pokud ano, získání pronájmu je složité a trvá dlouho. Ústřední výbor nechce masivně propagovat pronájem půdy ani omezit státní zásahy, jak to dělá v průmyslu. Čínský venkov byl vždy zdrojem protivládních nepokojů a komunisti mají strach, aby změny nevedly i k politickému aktivismu. Podle stranických plánů se má dalších pět let hlavně „mobilizovat entuziasmus farmářů“.

Ještě nikdy nebylo tak špatně. Odkud známe tu větu? Od českých zemědělců, které buď drtí sucho, deště či mráz. Každý rok se něco najde. Letos je to konkurence z okolních zemí Unie (především Polska) a to, že proti svým západoevropským konkurentům mají o třetinu nižší dotace. Pohrozili proto stávkou a premiér Paroubek jim hned přisypal dvě miliardy. Na místě je připomenout pár čísel. Dotace…