Ty, ty, ty… Co všechno udělají pro hlasy?

Lidovci se dlouhodobě pohybují pod hranicí potřebnou pro zvolení do sněmovny. Většinu lídrů strany širší veřejnost nezná. Nemají vlastní ani spřátelená média. Jak zaujmout širší veřejnost? Nedávno zvolený předseda lidovců Jan Grolich sáhl po moderní marketingové zbrani – virální písničce. Záměr se zdařil, píše se o ní, mluví se o ní, hádá se o ní. Často ale zaznívá, že je to strašné, ponižující, neprofesionální… Je?

Získat naši pozornost je pro politiky stále těžší. Neexistují už média, která by měla tak dominantní postavení, že by určovala obsah veřejné debaty. Sociální sítě, které využívá přibližně třetina zdejší populace, řídí nevyzpytatelné algoritmy, takže je občas nejasné, kam se informace dostanou. O politiku se podle loňského průzkumu CVVM vůbec nebo málo zajímá 43 procent dotázaných. Volební mítinky jsou většinou poloprázdné, pokud se něco rozdává, je účast o trochu větší. Co mohou politici dělat?

Jako první odpověď se nabízí mít lepší program a charismatické lídry. Možná to kdysi platilo, ale dnes to nestačí. Je to předpoklad, ale dostat i dobrý program k lidem není snadné. A charisma není univerzálně měřitelná hodnota.

Hnutí ANO ukázalo, že šaráda na sociálních sítích je účinná mucholapka. Andrej Babiš či Alena Schillerová natočili desítky videí, jejichž pozorování budí u lidí, jako jsem já, pocit srovnatelný s úderem Mika Tysona. Jejich fanoušci jsou ale nadšení a kritici svým pohoršením na sítích jen zvyšují zásah videí.