Juščenko nabízí smír

Vypadá to jako notný paradox. Sotva na Ukrajině skončilo velké, dlouhé a dramatické zápolení mezi prozápadním a proruským kandidátem, vítězný „Zápaďan“ Viktor Juščenko oznámil, že jeho první zahraniční cesta povede do Moskvy.

Je to překvapení? Vůbec ne. Mít dobré vztahy s Ruskem by bylo prioritou každé ukrajinské vlády. To ale neznamená, že s Juščenkem nepřijdou změny.

Co podepsal Kučma

Vztah k Moskvě bude pro Juščenka obtížný a delikátní úkol. Nejde jen o to, že ruský prezident Vladimir Putin horlivě podporoval jeho protikandidáta Viktora Janukovyče (po listopadových zfalšovaných volbách mu spěchal hned dvakrát pogratulovat k „vítězství“). Takové krátkodobé lapsy se v politice promíjejí. Horší to bude, až přijde řeč na ekonomická témata, zejména na smlouvy podepsané dosavadním ukrajinským prezidentem Leonidem Kučmou.

Konkrétně jde o tzv. Jednotný ekonomický prostor, což je smlouva, kterou Putin tvrdě prosazoval a Kučma ji podepsal v září 2003 s podmínkou, že žádný paragraf nebude v rozporu s ukrajinskou ústavou. Většina dokumentu je dosti vágní v podmínkách, způsobech i cílech spolupráce, až na jednu věc: má vzniknout společný výkonný orgán, jemuž Rusko i Ukrajina postoupí část své ekonomické suverenity. Hlasování v tomto orgánu se přitom bude odvozovat od „ekonomického potenciálu“ každé smluvní strany – což znamená, že Rusko by mělo v Jednotném ekonomickém prostoru 80 % rozhodovací moci…