Grebeníčkova bublina
Minulý týden napsala většina médií, že Miroslav Grebeníček „mění strategii“. Zprávy vyzněly tak, že předseda komunistů začíná mluvit o novém, kritickém pohledu na totalitní minulost, že sepsul vedení pražské KSČM za výroky při vzpomínkových oslavách u Gottwaldova hrobu, že zkrátka zásadně mění názory a vybízí bolševiky k reformám. Vzhledem k úpadku sociální demokracie a snaze komunistů o ovládnutí levice by taková taktika měla jistou logiku. Ve skutečnosti šlo spíš o selhání novinářů.
Grebeníčkovy výroky, pronesené k novinářům po zasedání ústředního výboru KSČM v Nymburce, byly klasicky „vytrženy z kontextu“. Dokud se na internetové stránce komunistů neobjevil přepis z příslušné tiskovky, přebíraly to zjednodušení jedny noviny od druhých, vyvozovaly dalekosáhlé závěry, zkrátka uchytila se fikce. Svým způsobem je to nebezpečné: žurnalisté (včetně autora těchto řádků) psali o něčem, u čeho nebyli, vzali vážně zprávy kolegů a rozšířili cosi, co mohlo komunistům zbytečně přihrát voliče.
Za lepší přetvářku
Dlouhodobě se v Česku píše, že v KSČM existuje reformní, středový a konzervativní proud – „modernisté“, „pragmatici“ a „stalinisté“. To je sice pravda, ale názorové rozdíly mezi lidmi, kteří ty proudy reprezentují, jsou z pohledu demokrata takřka zanedbatelné. Všechno jsou to vyznavači extrémních politických názorů, ideologové, populisté a demagogové, kteří překrucují historii …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
