Co se děje ve světě
Celé Španělsko s napětím vyhlíží březnové parlamentní volby a opoziční Socialistická dělnická strana společně s Nadací Pabla Iglesiase se rozhodla pod předvolební kotel emocí přiložit jedno zajímavé kulturní polínko. Výstava nazvaná jednoduše Válečné plakáty (Carteles de la Guerra), která je k vidění v Madridu do konce března, představuje soubor dvou stovek proslulých republikánských plakátů z období španělské občanské války (1936–39). „Výkřiky na zdech“, jak se plakátům přezdívalo, byly velmi účinným nástrojem levicově-anarchistických stran bojujících proti Frankovi. Ve třicátých letech dvacátého století velká část Španělů neuměla číst a psát, a proto barevně vyvedené plakáty s jednoduchými hesly jako např. slavné No pasaran, či Bojujte! plnily účel informačního média a vylepovaly se každý den na zdi ulic. Plakáty kreslili a vymýšleli reklamní výtvarníci, ilustrátoři a grafici. Zpočátku pracovali poháněni vlastním entusiasmem, poté už jen jako námezdní síla revoluce. Situaci popsal výstižně jeden z nich, výtvarný kritik a grafik Carles Fontseré: „Během druhého roku občanské války začali zpočátku nadšení umělci pracovat jako roboti na objednávku rozhádaných levicových uskupení. Plakáty tak ztratily švih a získaly monotónní nádech.“ Výstava ovšem nechce ukázat historickou roli těchto barevných výkřiků, snaží se především upozornit na avantgardní pojetí a estetický náboj…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
