Robertson byl obratný šéf Aliance
Při nástupu do funkce na podzim 1999 čekaly nového generálního tajemníka NATO George Robertsona podle jeho vlastních slov tři základní úkoly. Prosadit v evropském křídle Aliance vyšší výdaje na obranu, sladit tvořící se obranný sbor Evropské unie s potřebami NATO a zvládnout rozšíření transatlantického spolku v době, kdy nebyly přesně definovány jeho budoucí úkoly. Robertson zpočátku čelil obavám, že se Aliance rozroste natolik, že nebude akceschopná. Politikovi původem ze Skotska se nepodařilo prosadit vše, co měl v úmyslu, ale přesto se pár dnů po jeho odchodu z funkce dá říct, že byl úspěšným šéfem.
Slabá Evropa
Robertson, který dříve působil ve vládě Tonyho Blaira jako ministr obrany, začal úřadovat čtyři měsíce poté, co alianční spojenci vypudili Slobodana Miloševiče z Kosova. Válka přinesla poznání: bez Američanů by to nešlo. 80 % nasazených zbraní dodaly USA, Evropa při útocích spíše jen asistovala. „Aliance ztratí na síle, pokud její evropské křídlo nezvýší výdaje na obranu a nebude modernizovat své armády,“ pronesl Robertson pár dnů po nástupu do funkce. A doložil to výmluvným číslem. Zatímco Američané jsou schopni do rychlých akcí nasadit okamžitě téměř čtvrt milionu vojáků ze své milionové armády, mohou Evropané s celkem jedenapůlmilionovým vojskem dodat do takových akcí dohromady leda 55 tisíc vojáků.
V Evropě se dodnes téměř nic nezměnilo. Francie sice výdaje na obranu trochu zvýšila, ale největší stát, Německo, je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
