Dobrá zpráva, amigos
George W. Bush představil minulý týden základní obrysy nového imigračního zákona, jehož stěžejním bodem je legalizace statutu těch, kteří ve Spojených státech pracují načerno. Pokud Kongres Bushův návrh podpoří, mohly by miliony takto zaměstnaných lidí napříště požádat o tříletá pracovní víza – s možností prodloužení až na šest let – a získat tak kromě legality také některá práva, například na minimální mzdu. Dobrozdání zaměstnavatele, že dotyčnému dává práci, by bylo podmínkou k obdržení pracovního povolení.
Návrh není bleskem z čistého nebe. O novém imigračním zákoně a zlepšení situace především hispánských přistěhovalců Bush mluvil už na počátku svého volebního období během setkání se svým mexickým protějškem Vicentem Foxem. O čtyři dny později však přišlo 11. září a plán na větší otevření Ameriky imigrantům zůstal – až do minulého týdne – u ledu.
Pořád je co dělat
Motivy, které stojí za Bushovým návrhem, jsou politické i ekonomické. Počty nelegálních imigrantů v Americe se odhadují na nejméně osm milionů a každý rok čtvrt až půl milionu dalších přibývá. Polovinu z nich přitom tvoří Mexičané. Vzhledem k tomu, že Hispánci představují také téměř 10 % americké populace, je politický cíl zřejmý – získat přízeň této menšiny před nadcházejícími volbami. Tato kalkulace ale nemusí vyjít. Přes vysoké absolutní počty využívá práva volit stále pouze…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
