Mimochodem

Příčina zřícení části terminálu na pařížském letišti Charlese de Gaulla se vyšetřuje a na oficiální objasnění si ještě počkáme. Zatím můžeme pozorovat, jak se ve sporu o vinu vyhrocují dva názorové póly: jeden ji přisuzuje spíš projektu, druhý realizaci. Na konkrétním příkladu tak před námi opět vyvstává rozpor, který leží v samých základech novověku. Většině katastrof, které si lidstvo v posledních staletích samo přivodilo, předcházely docela pěkné myšlenky. Někteří tvrdí, že zárodky šeredných důsledků tkvěly už v nich, jiní naopak soudí, že se vše pokazilo teprve při střetu ideálů s praxí.

V soutěži o tak významnou zakázku pro hlavní město světového vkusu mohl obstát jen mimořádný návrh. Klenba odvážně rozprostřená nad širokým prostranstvím jako by přímo demonstrovala vítězství matematiky nad hmotou. Jenže sutiny prokazují opak. Ve stavebních výpočtech se přitom nějaká zásadní chyba sotva najde, váha byla v celé konstrukci jistě rozložena s neobyčejnou elegancí a důvtipem, s něčím se však zřejmě nepočítalo. Obvykle se v takových případech hovoří o lidském faktoru, jímž se rozumí selhání technických pracovníků, kteří nedostáli nárokům geniální koncepce. U stavebních firem ovšem dost dobře nelze předpokládat nějaké nadlidské faktory a v soutěži o realizaci veřejné zakázky mohla navíc obstát jen cenově nejvýhodnější nabídka. Ke karambolu došlo, když se mimořádně náročný nápad spojil s tou nejlacinější prací. Lidský faktor za něj nepochybně taky může, hlavní příčinou…