Po čase dluhů nastal čas škrtů
Po měsících odkladů a váhání se premiér Vladimír Špidla rozhodl: spojil osud své vlády s pokusem ministra financí Bohuslava Sobotky o zastavení růstu státních dluhů. Vláda se zavázala, že až do konce funkčního období bude rok od roku snižovat propad státního rozpočtu. Celé veřejné finance by tak v roce 2006 neměly mít hlubší schodek než 4 % HDP. Závazek je na světě, teď zbývá těžší úkol: prosadit úspory, díky nimž se ho podaří splnit.
Po měsících odkladů a váhání se premiér Vladimír Špidla rozhodl: spojil osud své vlády s pokusem ministra financí Bohuslava Sobotky o zastavení růstu státních dluhů. Vláda se zavázala, že až do konce funkčního období bude rok od roku snižovat propad státního rozpočtu. Celé veřejné finance by tak v roce 2006 neměly mít hlubší schodek než 4 % HDP. Závazek je na světě, teď zbývá těžší úkol: prosadit úspory, díky nimž se ho podaří splnit.
Důvěra stoupá
V pondělí by měl kabinet definitivně schválit, jak budou úsporná opatření vypadat. 23. července dostanou balík reformních zákonů poslanci. „Ochota podpořit reformu v předkládané podobě vzrůstá každým dnem. Poslanci si uvědomují realitu. Vědí, že bez reformy by padla vláda, a vědí, že po případných volbách už by s velkou pravděpodobností svá křesla v parlamentu neobhájili,“ tvrdí člen rozpočtového výboru a poslanec za ČSSD Jan Mládek. Všimla si toho i renomovaná agentura FitchRatings, která sleduje schopnost zemí splácet dluhy, a zlepšila Česku hodnocení.
Proti reformě protestují odbory, premiér však odmítá možnost, že reforma by se mohla změkčit. „Jestli dojde k nějakým úpravám, tak jedině směrem k větší razanci,“ říká Špidla. Zároveň poprvé připustil, že při všech obrovských schodcích nedává rozpočet vládě mnoho šancí plnit priority, které si vytkla ve svém programu, například podporu vzdělání či vědy. …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
