Kdo se chce poučit o vývoji Japonska ve 20. století a o příslušné roli císařské rodiny, může sáhnout po obsáhlé monografii amerického profesora, působícího na Sophia University v Tokiu, Herberta P. Bixe Hirohito a vznik moderního Japonska, jež se v překladu Zdeňka Hrona objevila na českém trhu. Co do hloubky zpracování i šíře záběru se řadí k tomu nejlepšímu, co u nás bylo o Japonsku v posledních letech publikováno. Smrt císaře Šówy v roce 1989 jako by strhla závoj, jímž byla jeho postava po desetiletí halena. Otevřela prostor pro mnohem otevřenější diskusi o jedné z nejpalčivějších otázek současných dějin Japonska, totiž o jeho válečné odpovědnosti.
Podlehl horečce války
Z diskuse, do níž se zapojili japonští i západní historikové, vznikla celá škála prací - od populárních po vědecké. Profesor Bix na své knize pracoval deset let a její vydání roku 2000 vyvolalo mezi historiky velmi živé souhlasné i rezervované reakce. Jak známo, císař Hirohito se ze svého podílu na vývoji vedoucím k válce díky úsilí okupačních orgánů i japonské strany nikdy nemusel zodpovídat, což značně ztěžuje přesnou rekonstrukci jeho někdejší úlohy. Bix mu však připisuje mnohem aktivnější roli v klíčových politických rozhodnutích, vedoucích k válečným dobrodružstvím 30. a 40. let, než se dosud obecně uznávalo. K stěžejním tezím, na nichž práci staví, patří například tvrzení, že "Hirohito a jeho hlavní poradci se přímo a rozhodným způsobem podíleli jako nezávislá síla na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
