Jak dohnat Harvard

Článek Vyražte brány univerzit (Respekt č. 12/2002) pobouřil děkana brněnské fakulty sociálních studií Ivo Možného natolik, že na něj zareagoval textem nazvaným Revolucionáři všech fakult, spojte se (Respekt č. 16/2002). Příspěvek profesora Možného, který vyšel s podtitulem „Představa, že studenti mohou reformovat vysoké školy, je iluzorní“, zase pro změnu nenechal klidným mne. Představa, že by studenti mohli reformovat vysoké školy, je opravdu iluzorní, ovšem představa pana děkana, že se rozumná reforma vysokých škol obejde bez studentů, není iluzorní o nic méně.

Ach to nezodpovědné mládí

Nemůžu se zbavit dojmu, že pan děkan si na adresu studentů stěžuje podle schématu jako vystřiženého z učebnice o generačním konfliktu: ach ti mladí, my to s nimi myslíme tak dobře a oni to nechápou a ničeho si neváží. Poté co jsem se vrátil k textu, který polemice předcházel, pochopil jsem, co pana profesora tak popudilo. Netvrdím, že neprávem. Zmínka o studentce, se kterou „zamávalo, jak bezohledně a povýšeně s ní jednal děkan“ brněnské fakulty sociálních studií, totiž skutečně trochu postrádá logiku. Dívka údajně z osobních důvodů propásla termín postupové zkoušky a „náhradní jí škola nepovolila“. Tomu skutečně příliš nerozumím, protože termínů postupové zkoušky je z definice vždy víc. Není tedy příliš jasné,…