Světlo ze skrytých míst

Francouzský ministr školství udělil před třemi týdny islandské hudební hvězdě Björk řád za zásluhy. Stalo se tak těsně před tím, než se statisíce lidí na celém světě vydaly do obchodů shánět její aktuální album Vespertine. Pro ilustraci pozice jedné z nejzajímavějších osobností současné populární hudby lze jen těžko najít výstižnější konstelaci: její netrpělivě očekávaná alba přijímá chladnější „odborná“ veřejnost se stejným nadšením jako oddaní fanoušci. A poslední dílo nabízí další střípek do mozaiky důvodů, proč tomu tak je: vedle schopnosti jít nevyzkoušenou cestou a vstřebat do své hudby nejnovější hudební postupy jde i o neobvyklou dávku intimity, kterou desky Björk jejím posluchačům přinášejí.

Moderní věci

Dnes šestatřicetiletá Björk vydala první sólovou desku na Islandu v jedenácti letech. Okolo dvacítky objevuje punk a natáčí dvě alba s kapelou Kukl. V této éře stihne porodit svého dnes patnáctiletého syna (pamětníci vzpomínají na tehdejší rychlé tempo s poukazem na to, jak ještě v sedmém měsíci těhotenství zpívala v televizním přenosu a jedné ze starších divaček způsobil pohled na její nahé břicho srdeční záchvat). Následující čtyři roky tráví se skupinou Sykurmolarnir, známější ovšem pod anglickou variantou Sugarcubes (barvy, rozsah, tvárnost a magickou moc jejího hlasu představil mezinárodnímu publiku už jejich první hit Birthday - o malé sběratelce muších křidýlek). Se Sugarcubes natáčí Björk tři alba a v rodném jazyce ještě přidává…