Svoboda pod diktátorem
Zatímco západní svět po hrůzném útoku na Spojené státy mobilizuje k obraně demokracie a svobody, poslednímu evropskému diktátorovi se opět podařilo dát tyto hodnoty na dlouhé roky k ledu. Vládce Běloruska Alexandr Lukašenko vyhrál minulý týden znovu volby, takže jeho režim má před sebou dalších pět let. Ale i když je to smutná zpráva a život bude tvrdý, diktátorovi odpůrci hledí do budoucna s optimismem.
Moudrý, moudrý lid
Je druhé zářijové pondělí a na rozlehlé ploše centrálního náměstí hlavního běloruského města Minsk se odehrávají dvě rozdílné scény. V jednom rohu postává několik desítek mladých žen a mužů. Někteří mávají prapory, jiní posedávají na zemi. Občas někdo vykřikne „Ať žije Bělorusko“, obecně ale panuje nepřehlédnutelný smutek. Včera skončily prezidentské volby a podle představ přítomné mládeže mělo být náměstí plné lidí protestujících proti neregulérnímu, zmanipulovanému výsledku. „Opoziční strany mají několik tisíc členů a kde všichni jsou? Měli tu teď být,“ rozčiluje se redaktor nezávislého minského rádia Radio Severin, který sem přišel dělat povolební reportáž.Naproti tomu o sto metrů dál, u vchodu do stalinského Paláce republiky, se tlačí davy. A je tam o poznání veseleji. „Tak jsme vyhráli,“ libuje si starší muž ve vojenské uniformě s několika řadami medailí. On spolu s dalšími prominenty režimu dnes dostal pozvánku na první tiskovou konferenci nově zvoleného prezidenta Alexandra Lukašenka. Staronový vládce má co oslavovat -…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
