Úsvit liberálů

Pro skeptika, který se chce celé dny užírat jen tím, že žije v zemi řízené zákulisními dohodami Zemana s Klausem, byl pátek pouze dalším černým dnem. Stranická Rada ČT sice padla, nešťastný Jiří Hodač z televize odešel, jenže nový zákon, přijatý podle zažitých zvyklostí smluvněopozičními šiky po noční schůzce obou šéfů, je skoro stejně špatný jako ten minulý. Radní dál volí jen sněmovna, nový ředitel bude muset „projednávat“ klíčová personální rozhodnutí s radou atd. Jenže kdo by pořád chtěl žít bez naděje a radosti? Výsledek měsíčních bojů kolem České televize je natolik zřetelným vítězstvím veřejnosti nad nezodpovědnou politikou v dobách opoziční smlouvy, že několik posledních naschválů ve sněmovně na tom sotva může něco změnit.

Takoví jsme byli

Necitlivé či přímo škodlivé zásahy politických lobbistů do médií procházely v posledních letech velmi snadno. Před čtyřmi lety, když byla Rada ČT poprvé nominována podle přesně rozdělených stranických kvót, si toho skoro nikdo ani nevšiml: tak to prostě tehdy chodilo. Citlivost veřejnosti vůči podobným praktikám byla ještě velmi nízká. Loni na jaře už byl nástup zatím poslední rady doprovázen varovným titulkem na první stránce MF Dnes: „Politika vstoupila do televizní rady“. Z čistě technického hlediska nebylo přitom mezi „Jirákovou“ a „Marešovou“ radou rozdílu. Jediné, co se změnilo, byla atmosféra, podložená čím dál nesnesitelnější zkušeností s opoziční smlouvou. „Klid na práci“, který pakt zaručuje,…