Pořád se nic nedělo

Rámeček
RUDY KENNEDY se původně jmenoval Rudy Karmiensky. Narodil se r. 1929 v Polsku. Když mu bylo čtrnáct let, odvezli nacisté jeho i celou rodinu do koncentračního tábora. Zachránil se jen on. V roce 1946 odešel do Anglie, kde vystudoval elektrotechniku. Změnil si jméno, oženil se (jeho manželka pochází z Československa) a všechno nasvědčovalo tomu, že zbytek života prožije jako normální neznámý britský občan. Před pěti lety se však jeho život radikálně změnil: stal se významnou osobností mezinárodní kampaně za práva bývalých „otroků“ z koncentračních táborů a lidí nuceně nasazených na práci v nacistickém Německu. O jeho životě vznikl dokumentární film, který byl nedávno promítán i v Praze v rámci festivalu „Jeden svět“.
V roce 1996 jste stál u zrodu velké mezinárodní kampaně, která vyvrcholila hromadnými žalobami u soudů v USA. Díky vám a vašim přátelům se pro lidi, které nacisté přinutili za války pracovat pro německý průmysl a zemědělství, otevřela možnost kompenzací. Jak se stane, že se člověk v důchodu rozhodne měnit svět? Od války uplynulo půl století a nikdo už nevěřil, že se může cokoli v tom směru pohnout.
To je jednoduché. Před šesti lety, padesát let ode dne, kdy osvobodila Rudá armáda Osvětim, jsem vzal své děti a jeli jsme se na to místo podívat. Byl stejný mráz jako tenkrát v roce 1945, když jsem byl na pochodu smrti. Přišli jsme na místo, kde býval apelplac, a já se strašně rozčílil, protože na místě prosyceném krví,…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















