Přestávka skončila

Čtyřmilionová Moldávie, vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu, se netěší přílišnému zájmu světových médií. Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung ji nedávno čtenářům představil jako zemi, o které slyšíme spíše v souvislosti s ženami v ilegálních nevěstincích. Nicméně na přelomu února a března se Moldávie do popředí zájmu dostala. Stala se první zemí bývalého východního bloku, v níž se k moci vrátila nereformovaná komunistická strana.

Lenin v Podněstří

Moldávie byla sovětskou republikou, která vznikla na území rumunské Besarábie, když si tuto oblast na počátku druhé světové války přisvojila Moskva. Po rozpadu SSSR se země osamostatnila a začala se výrazně sbližovat s Rumunskem. Část rumunsky mluvících Moldavanů začala volat po znovusjednocení s jihozápadním sousedem. To však vyvolalo vlnu odporu mezi obyvatelstvem slovanského původu a turkickými Gagauzy, jimž byla nakonec udělena autonomie. Odpor čtvrtiny obyvatel, kteří hovoří rusky nebo ukrajinsky, vyvrcholil občanskou válkou. Na levém břehu Dněstru, v Podněstří, kde žije výrazná slovanská většina, vznikla separatistická Moldavská podněsterská republika. Jejímu zrodu výrazně napomohly v kraji rozmístěné ruské jednotky pod velením pozdější hvězdy ruské politiky Alexandra Lebedě. Separatistická republika, kterou ovládli starokomunisté, převzala vlajku sovětské Moldávie a tamní politický režim lze označit za naprosto nedemokratický. Symbolickou se může jevit výrazná podoba prezidenta separatistů…