Poslední výstřel
Evropská unie míří plnou parou k zavedení jednotné měny. Zdá se, že tento krok je už neodvolatelný, zvláště když se pro něj vyslovuje Německo, hlavní tahoun myšlenky eura. V březnu má Evropský měnový institut posoudit dodržení konvergenčních kritérií, v dubnu má schválit start měnové unie německá vláda i parlament, v květnu mají šéfové států a vlád EU stanovit kruh členů měnové unie a od 1. ledna 1999 by mělo platit euro, zpočátku ještě paralelně s národními měnami. V Německu se ale minulé pondělí objevila překážka. Čtyři profesoři chtějí ještě na poslední chvíli tento ambiciózní projekt zastavit: jeden právník a tři ekonomové podali proti euru žalobu u Spolkového ústavního soudu. Nepředbíhejme výrok německých ústavních soudců, ale podívejme se, jak tato instituce - středobod německé demokracie - funguje. O celé věci podrobně referoval magazín Der Spiegel.
Až po státním aktu
Zmínění čtyři profesoři, Karl Albrecht Schachtschneider, Wilhelm Nölling, Wilhelm Hankel a Joachim Starbatty, se považují za zástupce německých občanů (ve Spolkové republice se nemusí konat referendum o jednotné měně, takže verdikt ústavního soudu poslouží jako určitá náhražka lidového hlasování). Ve své žalobě tvrdí, že splnění konvergenčních kritérií je v podstatě skutečnost natřená na růžovo, euro nebude životaschopné a povede k chaosu i nesvárům. Na tomto názoru je hodně pravdy. Stačí si vzpomenout na loňský pokus ministra financí Theo Waigela o přehodnocení německých…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
