Z potápějící se lodi
Obyvatelé srbsko-černohorské Jugoslávie si v minulých týdnech užili celkem čtyř kol republikových prezidentských voleb. V Srbsku se na závěr utkali socialista Lilič s nacionalistou Šešeljem: ten k úlevě světa prohrál. V téže době proběhly volby i v Černé Hoře, kde o 7 tisíc hlasů prohrál Miloševičův chráněnec Momir Bulatovič v souboji s Milo Djukanovičem, dosavadním premiérem a svým bývalým spolupracovníkem. Teprve pětatřicetiletý Djukanovič má za sebou bohatou kariéru. Už jako student zasedal v ÚV Svazu komunistů Jugoslávie a v 29 letech se stal šéfem jeho černohorské větve, přejmenované na Demokratickou stranu socialistů.
Země na okraji
O Černé Hoře se v posledních letech moc nepsalo. Není divu, když v této zemi žije jen 615 000 obyvatel, z toho 62 % Černohorců, národa velmi blízkého Srbům. Černá Hora byla po první světové válce přičleněna ke královské Jugoslávii a za Tita se stala jednou ze šesti federálních republik. Novodobý černohorský nacionalismus se projevil až v období rozpadu Jugoslávie: byl iniciován, a hlavně využit Miloševičevovými stoupenci, kteří se po pádu starého projugoslávského vedení stali v lednu 1989 vládnoucí silou v zemi. Šlo především o prezidenta Bulatoviče, který později - spolu s premiérem Djukanovičem a předsedou parlamentu Marovičem - vytvořil vládnoucí trojku.
Černohorský nacionalismus dosáhl svého vrcholu v letech 1991–92, za války v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Černohorci tehdy zmobilizovali 60 000…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
